Jan Křesadlo: Rondel růže

[ZaunköniG]

Jan Kresadlo
1926 - 1995 Tschechien

Rondel růže

Jsem výbuch krásy na lodyze.
Jsem bezideová a svítím.
Omezena svým jasným bytím,
k nižádné nehlásím se knize.

Snovám svůj čas. Ta jemná příze
se odvíjí, jak smrt jí sytím.
Jsem plamen. Hořím v keře míze.
Jsem bezideová a svítím.

V člověčích očích krásy vize
jsem přec jen květem mezi kvítím,
vzbuzuji cit, aniž co cítím,
k lidskému slovu mlčím cize.
Oděna v divných vůní říze,
jsem bezideová a svítím.



Rosen-Rondell

"Die Pracht auf meinem Stengel explodiert."
Fern der Idee bleibt meine Leichtigkeit.
Niemandes Buch hat je auf seinen Seiten
mein Credo und mein wahres Sein fixiert.

"Verstrickt der Zeit, bin ich des Todes Bote;
Entfalteter Batist geschmeidig gleitet;
Bin Flamme, brenn'der Dornbusch, und ich blute"
Fern der Ideen bleibt meine Leichtigkeit.

In Bildern menschliches Bedürfnis spricht,
mich über andre zu erhöh'n gewillt.
Im Hochgefühl verspür ich keine Zeit
und Worte sind mir fremd. Ich acht' sie nicht.
Von flüchtig leichtem Duft bin ich verhüllt.
Fern der Ideen bleibt meine Leichtigkeit.